VÝKONNOSTNÍ ZKOUŠKY

(aktualizace 2014)

    

Na této  stránce jsou vypsané všechny výkonnostní zkoušky, které mohou psovodi se svými svěřenci skládat. Dále něco málo z teorie, jako třeba podmínky účasti na zkouškách, povinná výstroj psa a psovoda, minimální věk psa, hodnocení.

    Co jednotlivé zkoušky podrobně znamenají a co obsahují, naleznete v samostatné sekci "Výkonnostní zkoušky psů".

 

Všeobecná ustanovení

 

Zkoušky všestranného výcviku (ZVV 1, ZVV 2, ZVV 3), zkoušky speciálního výcviku (ZPS 1, ZPS 2, ZPO 1, ZPO 2) a zkoušky psů malých plemen (ZMP 1, ZMP 2) se absolvují postupně od nižší k vyšší.

Zkoušky psa stopaře (ZPS 1, ZPS 2) a zkoušky psa obranáře (ZPO 1, ZPO 2) jsou zaměřeny na speciální využití schopností psa, k plnění není třeba žádných předcházejících zkoušek.

Zkoušek ZM, ZVV 1, ZVV 2, ZMMP, ZMP 1, ZMP 2, ZZO, ZPS 1, ZPO 1 se mohou zúčastnit i psi bez průkazu původu. U zkoušek ZM, ZVV 1, ZVV 2, ZPO 1 je požadována kohoutková výška větší než 45 cm. U zkoušek ZMMP, ZMP 1, ZMP 2 je požadována kohoutková výška do 45 cm včetně. U zkoušek ZPS 1, ZZO bez omezení.

Zkoušek ZVV 3, ZPS 2, ZPO 2 se mohou zúčastnit výhradně jen psi s průkazem původu, uznávaným FCI. Kohoutková výška psa u zkoušek ZVV 3, ZPO 2 je vyžadována větší než 45 cm, u zkoušky ZPS 2 bez omezení.

 

Podmínky účasti psovodů a psů na zkouškách

• Při akci může vést psa nebo fenu (dále pes) pouze psovod, který zná ustanovení zkušebního řádu a který je schopen psa zvládnout.
• V jeden den smí psovod nastoupit pouze na 1 akci a to nejvíce se 2 psy.
• Akcí se mohou zúčastnit psovodi se psy plemen, která svou stavbou těla splňují požadavky pro daný typ zkoušky.
• Nemocní nebo zranění psi, feny od druhé poloviny březosti a kojící feny do měsíce po porodu se k akcím nepřipouštějí.
• Háravé feny mohou k akcím nastoupit jen za podmínky, že jejich přezkušování se provede odděleně.
• U zkoušek dvoustupňových (ZMP, ZPS, ZPO) a třístupňových (ZVV) může pes provádět vyšší stupeň jen za předpokladu úspěšného splnění stupně nižšího. Časový odstup není stanoven.
• Splní-li pes podmínky zkoušky, nemůže již nižší stupeň daného druhu zkoušky opakovat. Toto ustanovení neplatí pro soutěže. Stejný druh a stupneň zkoušky opakovat však může.
• Neuspěje-li pes při zkoušce, může ji opakovat (časový odstup není stanoven).
• Z účasti na zkouškách jsou vyloučeni psi s kupírovanýma ušima, ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb. v platném znění, narození po 1.7. 1993 na území ČR.

 

Pro všechny druhy a stupně zkoušek se stanoví základní výstroj psa:

• hladký řetízkový obojek, který není nastaven na stahování (nošení kožených a jiných obojků je zakázáno)
• vodítko, které musí mít psovod neustále u sebe i když na něm nevede svého psa (v kapse nebo zavěšené z levého ramene na pravý bok), mimo práce na stopě, pokud nejde volně
• náhubek - u zkoušek ZMP 1, ZMP 2 a ZZO

 

Speciální výstroj psa na stopách:

• stopovací postroj (není podmínkou)
• stopovací šnůra (vodítko) 10 m dlouhá, která na jednom místě je připnuta buď na obojek psa nebo na stopovací postroj, může vést přes záď psa (horem), podél psa (bokem) nebo pod psem mezi předními nebo i zadními končetinami (dolem).

 

Pes může jít na stopě také volně s obojkem nebo bez něho, resp. se stopovacím postrojem.

Po celou dobu průběhu akce pracuje pes bez náhubku. Výjimku tvoří jen určené cviky zkoušek psů malých plemen a zkouška ZZO.

Není přípustné, aby v průběhu posuzování psa měl psovod u sebe hračky psa, potravu, či jiné předměty ovlivňující činnost psa. Nedodržení tohoto ustanovení vede k anulování části zkoušky při níž bylo toto ustanovení porušeno.

Každá akce se zahajuje nástupem všech účastníků (psovodů, případně i pomocníků). Rozhodčí (hlavní rozhodčí) vyhlašuje harmonogram akce, pro který se rozhodl na základě předem mu předložené výsledkové listiny vyplněné ve všech částech (kromě pořadí a výsledků). Po ukončení nástupu nejsou další psovodi k akci připuštěni a to i v případě, že jsou zapsáni ve výsledkové listině, ale nástupu se osobně nezúčastnili. Při soutěžích možno volit jinou vhodnou formu zahájení.

Na začátku akce se provádí kontrola identity psa – u psů s průkazem původu tj. kontrola tetovacího čísla apod. Psi jsou rozhodčímu předváděni jednotlivě upoutaní na vodítku (prověšeném). Rozhodčí se zdržuje jakýchkoliv dráždivých pohybů a psa se nedotýká.

Rovněž i ukončení každé akce se provádí nástupem všech účastníků, při kterém se provádí její vyhodnocení.

Psovod se psem podává rozhodčímu hlášení při nástupu a při ukončení každé části zkoušky. Výjimkou může být pouze část C, kdy je určen výchozí bod pro psovoda a psa pořadatelem. Při nástupu hlásí psovod své příjmení, jméno psa a připravenost k zahájení zkoušené části, u stop způsob činnosti psa při nalezení předmětu. Při ukončení hlásí psovod své příjmení, jméno psa a ukončenost zkoušené části, u stop odevzdá psem nalezené předměty. Rozhodčí poté stručně vyhodnotí práci psa v jednotlivých cvicích a sdělí psovodovi celkový výsledek zkoušené části.

Hlášení, zahájení a ukončení každého cviku provádí psovod v základním postoji -stojí vzpřímeně, nohy u sebe, ruce podél těla, pes sedí u levé nohy psovoda rovnoběžně. Psovod drží vodítko v levé ruce.

Chválení psa je kromě části A možné po cca 3vt. prodlevě po skončení celého cviku 1x krátce ze základního postoje, pes nesmí měnit polohu.

Zahájení každého cviku a jeho provádění se děje výhradně na pokyn rozhodčího, nutno dodržovat cca 3 vteřiny prodlevy mezi jednotlivými fázemi cviku.

Jakákoliv fyzická pomoc psovoda psu v průběhu akce není dovolena a vede k anulování výkonu.

Pokud se pes v průběhu akce samovolně vzdálí, zůstává psovod na místě a může psa 3x přivolat v přiměřených časových intervalech, určených rozhodčím. Nepřichází-li pes k psovodu ani po třetím přivolání je posuzování psa ukončeno.

Rozhodčí má právo dále neposuzovat další část zkoušky u psa, který v předešlé části nedosáhl potřebný počet bodů k zadání výcvikové značky (neplatí při soutěžích).

Pořadí nástupu psovodů a psů k jednotlivým částem akce se určuje dohodou psovodů nebo losem a to při zahájení akce. V jejím průběhu je nelze bez vážných důvodů měnit. Háravé feny nastupují k částem B a C vždy poslední. Pořadí pro část A u cizích stop se určuje výhradně losem.

Trestat psa během akce je nepřípustné a je důvodem k vyloučení psovoda a psa z akce.

Pro nepřiměřenou a nežádoucí útočnost (na osoby i psy), nezvladatelnost nebo silnou bázlivost psa, kdykoliv v průběhu akce, má rozhodčí povinnost vyloučit psa z účasti.

Rozhodčí má právo požádat na zkouškách o opakování cviku, pokud to považuje za nutné pro objektivní hodnocení.

Pokud pes v některé části zkoušky neuspěje (nesplní 70% limitu), výsledek se dále nepropočítává a pes obdrží známku "nedostatečně".

---

 

Všeobecné podmínky mezinárodního zkušebního řádu pro záchranné psy

IPO-R

Základní údaje

Zkoušky záchranných psů mají kvalifikovat jednotlivé psy z hlediska účelu jejich použití. Vykonaná zkouška je dokladem úspěšného výcviku záchranného psa v dané třídě. Je podkladem pro praktické využití v příslušných organizacích. Způsobilost pro nasazení je těmito organizacemi stanovena a přiznávána. Tímto lze vázat další podmínky, např. doplňující znalosti psovoda, kurzy ovládání vysílaček, kurzy horolezectví, věkový limit pro psa i psovoda, kondiční zkoušky, předpisy o výstroji, kurzy první pomoci, opakování zkoušek, atd.. Zkoušky záchranných psů se mohou konat v průběhu celého roku. Pokud nemůže být zaručena bezpečnost osob a zvířat, musí být konání zkoušek odloženo. Ke zkouškám záchranných psů mohou nastoupit psi bez ohledu na velikost, plemeno nebo průkaz původu.

Psovod se může v jeden den zúčastnit pouze jedněch zkoušek. Pes se může zúčastnist dalšího stupně daného druhu zkoušky ihned po úspěšném splnění stupně A s přihlédnutím k věku psa. Totéž platí logicky také pro stupeň B a C daného druhu zkoušky. Jeden psovod se může zúčastnit zkoušky s více psy. Jeden pes nemeůže být v průběhu zkoušky veden více psovody. Hlášení rozhodčímu při zahájení i ukončení zkoušky se provádí se psem na vodítku. Povolena je pouze vodící šňůra a volný řetízkový obojek. Všechny cviky začínají a končí základním postojem.

Při zkoušce se musí používat krátké zvukové povely. Ve spojení se zvukovým povelem lze oslovit psa jménem. Tato kombinace platí jako jeden zvukový povel. Definice nálezky: Po vyhledání osoby přináší pes nálezku ke psovodovi. Po odebrání nálezky a vybídnutí psovodem vede pes psovoda samostatně přímou cestou k ukryté osobě. Pes musí být stále v kontatktu se psovodem. Háravé feny se mohou zúčastnit všech zkoušek, ale musí se držet odděleně od ostatních účastníků zkoušek a přezkušují se jako poslední na závěr akce. Pes, který neuspěl při zkoušce, může tento druh zkoušky opakovat v časovém odstupu minimálně 6 dnů. Nemocní psi se ke zkouškám nepřipouštějí a nesmějí se přivádět do prostoru zkoušek.

Rozhodčí je oprávněn ukončit práci psa, pokud je zřejmé, že je pes mimo vliv svého psovoda, je zřetelná jeho nedostatečná příprava nebo je zřejmé, že vzhledem k nedostatečné připravenosti není pes schopen požadované výkony příslušného oddílu předvést. Jakékoliv obtěžování ukryté osoby psem záporně ovlivňuje hodnocení. Poranění ukryté osoby psem ale znamená diskvalifikaci. Nesportovní chování psovoda opravňuje rozhodčího k jeho okamžité diskvalifikaci.

 

Pořádání zkoušek

Právo na pořádání zkoušek uděluje příslušná vrcholová národní organizace pořadatele (FCI nebo IRO). Výsledky zkoušek si vzájemně uznávají všechny národní organizace FCI a IRO. Zkoušky se mohou konat za účasti minimálně čtyř psovodů.

 

Organizace zkoušek

Vedoucí zkoušek je zodpovědný za organizační část zkoušek. Zařizuje a kontroluje všechny práce, které jsou potřebné k přípravě a provádění zkoušek.

 

Povinné ručení

Za případné úrazy v průběhu celé zkoušky ručí psovod za sebe i svého psa. Majitel psa zodpovídá za všechny škody na osobách a věcech způsobené jeho psem. Z tohoto důvodu musí být, jako držitel psa, proti těmto následkům pojištěn. Pokyny udílené rozhodčím, případně pořadatelm, psovod plní dobrovolně a na vlastní nebezpečí. Potvrzení o úředně nařízeném očkování (očkovací průkaz) je nutno před zahájením zkoušky na požádání předložit příslušnému rozhodčímu, případně vedoucímu zkoušek.

 

Věková hranice

Pes musí v den zkoušek splňovat požadovanou nejnižší věkovou hranici.
 

Druh zkoušky	Minimální věk psa
RH-E	14 měsíců
Stupeň "A"	18 měsíců
Stupeň "B"	19 měsíců
Stupeň "C"	20 měsíců

 

Posouzení povahy psa

Rozhodčí pozoruje chování psa před začátkem a v průběhu celé zkoušky. Rozhodčí je povinen při zjevných povahových nedostatcích vyloučit psa ze zkoušky a učinit o tom záznam v pracovní knížce. Posouzení povahy zahrnuje:

• jistotu a chování psa k cizím osobám
• jistotu a chování psa při působení rušivých vlivů
• možnost zatížení i při těžkých podmínkách, jako dlouhodobé práce, při nasazení více psů současně, při velkém teplu či zimě, při působení prachu a kouře, při silném čichovém zatížení apod.
• určení dalších povahových nedostatků, jako bázlivost při střelbě, slabost nervů a s ní spojená útočnost, přehnaná ostrost, celková bázlivost a podobné jevy.

 

Povinnost účastníků zkoušek

Psovod je povinen přihlásit se ke zkoušce včas. Pokud se z určitých důvodů nemůže dostavit, musí toto neprodleně oznámit vedoucímu zkoušek. Každý psovod nastupující ke zkoušce se musí dostavit s příslušnou výstrojí a oblečením odpovídajícím danému druhu zkoušky. Psovod je povinen uposlechnout pokynů rozhodčího a vedoucího zkoušek. Každý psovod je povinen dokončit všechny části zkoušky i když v jedné části nedosáhl minimálního počtu bodů. Zkouška je dokončena vyhlášením výsledků a s tím spojeným předáním pracovní knížky. Předčasné ukončení zkoušky se zaznamenává s uvedením důvodu do pracovní knížky.

 

Pracovní knížka

Pracovní knížka vydaná příslušnou národní organizací je povinná pro každého účastníka zkoušek a její vydání musí být uvedeno v průkazu původu psa, případně u psů bez průkazu původu musí být registrována příslušnou národní organizací FCI nebo IRO. Před zahájením zkoušky musí být předána vedoucímu zkoušek. Výsledky zkoušek zapisuje vedoucí zkoušek, rozhodčí je kontroluje a podepisuje.

 

Hodnocení

Předvedené výkony se hodnotí známkami a body. Body patřící ke známce musí přesně odpovídat provedení cviku. Při rovnsoti bodů platí následující pořadí: 1. pachové práce, 2. poslušnost, 3. dovednost. Při celkovém hodnocení se udělují jen celé body. Neznamená to však, že by se při jednotlivých cvicích neudělovaly dílčí body. Při konečném hodnocení dané části zkoušky se dílčí body zaokrouhlují směrem nahoru nebo dolů podle celkového dojmu.

 

Vyhodnocení

Zkoušky platí za "splněné", pokud pes v každé části zkoušky dosáhl minimálně 70% možných bodů.

 

---

 

Všeobecné podmínky zkušebního řádu ČKNO

SchH

Základní údaje

Takto upravený zkušební řád vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1996 a nahrazuje dosud platný Zkušební řád Českého klubu německých ovčáků, dále jen ČKNO. Tento zkušební řád přijímá také Český kynologický svaz a mohou jej využívat i základní organizace Moravskoslezského kynologického svazu, jakož i chovatelské kluby pracovních plemen psů uznaných FCI.

Tento zkušební řád je ve své podstatě mezinárodním zkušebním řádem WUSV, neboť jej většina členských zemí této Světové unie německého ovčáka uznává a využívá pro přezkušování výkonnosti svých německých ovčáků. Ve své podstatě jde o zkušební řád Německého kynologického svazu (VDH). Mezinárodně jej užívají i kluby ostatních pracovních plemen.

Všechny zkoušky a závody podléhají svým prováděním i chováním účastníků všeobecným sportovním zásadám. Způsob předvádění psů a jejich hodnocení je nutné dodržovat tak, jak je uvedeno v tomto zkušebním řádu. Předepsaná ustanovení jsou závazná pro všechny účastníky a ti plní stejné výkonnostní požadavky.

Všechny akce jsou přístupny veřejnosti. Místo a den konání zkoušek se veřejně oznamuje. Zkoušek se mohou účastnit pouze psi pracovních plemeň s průkazem původu. (Vyjímku tvoří zkouška BH, které se mohou účastnit psi s průkazem původu všech plemen a velikostí).

Zkoušky mohou být uznány pouze tehdy, budou-li prováděny Českým klubem německých ovčáků, nebo některou z jeho poboček, základní kynologickou organizací Českého a Moravskoslezského kynologického svazu, případně jiným chovatelským klubem pro pracovní plemena psů, uznaných FCI. Delegace rozhodčích je prováděna stejně jako u zkoušek pořádaných podle národního i mezinárodního zkušebního řádu (IPO).

Jeden psovod nesmí při jedné akci - zkouškách předvést více než dva psy. Psovod se může v jeden den účastnit pouze jedné akce.

 

Stupně zkoušek a požadovaný věk psa

 

Zkouškové období - je stejné jako zkoušková období, která platí pro zkoušky pořádané podle národního a mezinárodního zkušebního řádu (IPO).

Zkouškové dny - soboty, neděle a svátky. Pátek jako zkouškový den (od 12,00 hodin) může být zařazen pouze při nadpočetné účasti hlášených psů a to pouze ve spojení se sobotou. Vyjímku tvoří zkoušky pořádané v rámci letních výcvikových táborů (LVT).

Druhy zkoušek - počty připuštěných psů v jednom dnu - je-li na zkoušky psa stopaře přihlášeno více než 10 psů, je nutné si zajistit delegaci druhého rozhodčího, který bude dohlížet na pokládání stop. V tomto případě i druhý rozhodčí podepisuje příslušná potvrzení o zkouškách a jejich zápisy.

 

Rozdělení zkoušek na počty oddílů

 

Zásadně platí, že jeden rozhodčí v jeden den může posoudit až 30 a v pátek až 15 oddílů. Na jedné akci může nastoupit nejméně 5 účastníků a mohou provádět tyto zkoušky: BH, SchH a FH.

Je na psovodovi, kdy bude opakovat nesplněnou zkoušku. Nesmí to však být v jednom dni nebo v průběhu jedné akce.
Zkoušek se mohou zúčastnit pouze zdrávi psi.
Jestliže je psovi zdána výcviková značka SchH, může na vyšší stupeň jít nejdříve za 4 týdny. Od zkoušky BH ke zkoušce SchH 1 případně FH a od zkoušky SchH ke zkoušce FH nejsou předepsány žádné čekací lhůty, pokud je splněna věková hranice stáří psa.

 

Podmínky účasti

Všechny, organizacemi konané akce jsou přípustné pro všechny členy organizací ČKS a MSKS a poboček klubů chovatelů pracovních plemen uznaných FCI. Zkoušky BH se mohou účastnit i další plemena psů začleněných FCI. Zkoušek se mohou účastnit i psi a psovodi České armády, Policie ČR, Městské policie i dalších státních ozbrojených složek.

Při zkoušce FH je nutné prokázat úspěšné složení zkoušky BH nebo SchH A, SchH 1, případně IPO 1. Pouze ve spojení se zkouškou SchH nebo IPO může však být zkouška FH uznána ve smyslu chovatelského, výstavního a bonitačního řádu chovatelských klubů.

Zkoušky jsou uznány pouze tehdy, jsou-li skládány v rámci svazů a klubů začleněných ve střešní organizaci uznanou FCI.

Všech akcí se mohou účastnit háravé feny. Předváděny však mohou být až na konec zkoušek. Při větším počtu háravých fen je nutné provést mezi nimi losování jejich pořadí. V rámci zkoušek pořádaných kluby pracovních plemen psů nebo pořádaných jako kvalifikační soutěže, si vydává každá organizace vlastní pokyny k účasti, které mohou obsahovat i některé odlišnosti.

 

Účastník zkoušek

Účastníkem akce, jejíž termín je chráněn chovatelským klubem, nebo ČKS, případně MSKS, může být každý psovod, který prokáže platné členství v klubu nebo svazu začleněného do FCI svoje a majitele psa.

Psovod předvádí psa ve všech oddílech, bez ohledu na výsledky jednoho oddílu, pokud rozhodčí nemá důvod, aby zkoušku ukončil.

Pokud se pes v průběhu zkoušky zrání anebo je ve svých možnostech omezen, má rozhodčí právo, i proti mínění psovoda, zkoušku u tohoto psa ukončit.

Jestliže je pes, již po provedené disciplíně, psovodem pro nemoc ze zkoušky odvolán, musí vyhledat vet. lékaře a dát psu prohlédnout. V případě, že nemoc u psa doloží veterinárním nálezem, do podkladů ke zkouškám se vypíše přerušení pro nemoc. Zdráhá-li se však psovod předvést psa k veterinárnímu lékaři, vypisuje se - neuspokojivě pro přerušení.

 

Prověrka chování psa k cizí osobě

Před připuštěním psa ke zkoušce BH, SchH nebo FH je u každého provedena prověrka chování k cizí osobě.

Součástí prověrky chování psa k cizí osobě je i přezkoušení jeho identity (kontrola tetovacího čísla). Hodnocení pokračuje v průběhu celé zkoušky. Psi, kteří při prověrce chování k cizí osobě neobstojí, jsou z další zkoušky vyloučeni. Pohod pes, i když při prověrce obstál, v průběhu zkoušky projeví povahovou slabost, může tohoto psa rozhodčí ze zkoušky vyloučit.

Zápis: Neobstál při prověrce chování k cizí osobě.

Služební psi policie a armády, jakož i dalších státních ozbrojených složek, kteří se účastní těchto zkoušce, jsou zkoušení s ohledem na jejich služební upotřebitelnost.

 

Počty bodů a hodnoceni

V každém oddíle je možno zadat nejvyšší počet 100 bodů. Výcviková značka může být zadána, pokud pes v oddíle A a B dosáhne minimálně 70 bodů a v oddíle C minimálně 80 bodů.

Stupeň zkoušek	Výborně	Velmi dobře	Dobře
FH	96-100	90-95	80-89
SchH A	191-200	180-190	160-179
SchH 1-3	286-300	270-285	240-269

Stupeň zkoušek	Uspokojivě	Neuspokojivě	Nedostatečně
FH	70-79	36-69	0-35
SchH A	150-159	71-149	0-70
SchH 1-3	220-239	106-219	0-105

Při rovnosti bodů u více psů rozhoduje získaný počet bodů v oddíle C. Pokud toto nevede k rozhodnuti, rozhoduje počet bodů získaných v oddíle B. Při stejném počtu bodů ve všech oddílech je zadáno stejné pořadí. 0 udělení cen věnovaných vítězi a umístění, je při rovnosti bodů možné rozhodnout losem.

Hodnocení bojovnosti, odvahy a tvrdostí (BOT), (NĚMECKY = TSB)
v = výrazná
d = dobrá
n = nedostatečná
dost= dostatečná

Vystupování účastníka zkoušek

Na začátku zkoušky - každé disciplíny hlásí účastník v základním postoji, na pokyn rozhodčího své jméno a jméno psa. Pes přitom sedí u levé nohy psovoda, je upoután nebo sedí volně u nohy, podle stupně zkoušek.

Každý účastník je povinen se řídit pokyny rozhodčího a vedoucího zkoušek.

Psovod musí psa předvádět sportovně, bezvadným způsobem. Úmyslné přestupky (surové nebo nevhodné zacházení) mohou mít za následek vyloučení z další účasti. Rozhodnutí v této věci přísluší ve všech případech rozhodčímu. Rozhodnutí rozhodčího nebo rozhodčích je konečné a protest proti němu není přípustný.

 

Úkoly rozhodčího

Po ukončení jednotlivých disciplín sděluje rozhodčí ihned jejich hodnocení. Srážky bodů v jednotlivých cvicích se nezveřejňují. Posuzuje-li jeden oddíl více rozhodčích, je výsledkem průměr zadaných bodů. Není přípustné, aby rozhodčí posuzoval na zkouškách nebo soutěžích psa, který je majetkem nebo v držení dalšího rozhodčího posuzujícího stejnou akci, nebo jehož je sám držitelem, nebo je v držení, či jej předvádí osoba v přímém příbuzenském vztahu nebo osoba, která s ním žije ve společné domácnosti. Rozhodčí má nárok na náhradu výloh - cestovného atd., jakož i posuzovného, které se řídí pokyny příslušného klubu nebo svazu.

 

Úkoly vedoucího zkoušek

Sportovní a administrativní odpovědnost za zkoušky a soutěže pořádané v organizaci klubu, nese pořádající organizace - klub.

Při akci nesmí vedoucí zkoušek předvádět žádného psa a nesmí zastávat ani další funkce.Naproti tomu pomocníci v obraně (figurami) smějí psy na zkouškách předvádět a mohou také plnit další funkce. Při konání každé akce, přesahující rozsahem místo pořádání, musí vedoucí zkoušek zajistit v potřebném rozsahu veterinární i lékařskou službu.

Nejméně dva týdny před konáním akce oznámí vedoucí zkoušek rozhodčímu místo konání, termín začátku, popis příjezdové cesty, dráhy zkoušek a počty účastníků. Jestliže toto vedoucí zkoušek opomene, má rozhodčí právo od delegace odstoupit.

Pořadatel zkoušek nebo soutěže se zápisem výcvikové značky žádá sekretariát svazu o delegování rozhodčího v termínu vyhlášeném předem.

Vedoucí akce předá rozhodčímu potřebné tiskopisy pro posuzováni a další podklady pro zkoušky, v nichž musí být obsaženy všechny potřebné údaje.

Z pověření pořadatele musí vedoucí zkoušek zajistit vhodný a zkušebnímu řádu odpovídající terén pro pachové práce a připravit potřebný počet odborně zdatných a proškolených kladečů. Musí se také postarat o dostatečný prostor pro provádění cviků poslušnosti a obrany. Odpovídá za poskytnutí proškolených pomocníků pro cviky obrany a jejich vybavení vhodnými ochrannými pomůckami (kalhoty, případně vesta a ochranný rukáv), ,jakož i za přípravu potřebných cvičebních pomůcek. Pro utvoření skupiny musí mít k dispozici nejméně 4 osoby. Pomocníci při obraně používají jako hůl pouze měkký obušek, tzv. - lederstock. Musí se postarat ve spolupráci s pořadatelem o zajištění úkrytů (přírodních nebo umělých), aby byly připraveny a rozmístěny na ploše pro zkoušku - disciplínu obrany. Úkryty musí být na ploše rozmístěny tak, aby byly od hranice prostoru nejméně 2 rn. Rozhodčí musí mít možnost vidět do úkrytu z přiměřené vzdálenosti.

Při zkouškách nebo místních soutěžích se zadáním výcvikové značky, může být i pro SchH 3 použito pouze jednoho pomocníka (figuranta) v obraně. Při výběrových soutěžích a zkouškách vítězů musí být zásadně použito dvou figurantů. Pořadatel má právo na účastníkovi zkoušek požadovat potvrzeni, které dokladuje svým podpisem na přihlášce, jestli má uzavřenou pojistku na škody způsobené jeho psem. Má také povinnost vyžadovat doklad o očkování psa proti vzteklině, případně i jiných vážných výrových onemocněních. Kontrola přísluší vedoucímu zkoušek. Každý výsledek se nezávisle na úspěšnosti zkoušky zapisuje do výkonnostní knížky. Vedoucí zkoušek ručí za řádný průběh akce po celou dobu jejího trvání, je stále k dispozici rozhodčímu. Musí se postarat o to, aby vyhodnocovací podklady byly v dostatečném počtu vždy připraveny.

Pořadatelská organizace musí brát v úvahu, že nelze vyžadovat při špatném počasí a nepříznivých povětrnostních podmínkách na rozhodčím, aby vykonával dlouhé cesty do prostorů zkoušek.

Pokud se akce z důvodů, které nemohl pořadatel ovlivnit neuskuteční, (příkl. malý počet účastníků), je nutné toto sdělit rozhodčímu a delegujícímu orgánu.

 

Zvláštní připomínky k předvádění

Vypracování stop SchH musí být ukončeno nejpozději do 20,minut ód uvedení psa, do 30 minut u FH do 1 a do 40 minut u FH-2.

Předepsané jsou zvukové povely, které se dávají zřetelně a hlasitě, zahraniční účast-níci používají svoji mateřštinu.

Pokud psovod v oddíle B zamění pořadí jednotlivých cviků, je rozhodčí povinen tento "chybný cvik" přerušit a upozornit na to psovoda. Body se z tohoto důvodu nesrážejí.

Provádění cvičných skoků přes překážky v průběhu posuzování je zakázáno. Rovněž je zakázáno podávání pamlsků a potravy v průběhu zkoušky. Přísně je zakázáno, aby psovod před odhozením sportu dával sportovací činku psovi do mordy. Psovod nesmí mít u sebe v době předvádění psa žádné předměty, které jsou hračkou pro psa nebo slouží k jeho odměňování. Nejsou dovoleny ani pomocné pohyby tělem psovoda a jejich používání má za následek bodové ztráty.

 

Tělesně postiženi psovodi

Nemůže-li tělesně postižený psovod předvést některou část cviku nebo výkonu, musí toto před zkouškou oznámit rozhodčímu. Nemůže-li psovod pro své tělesně postižení vést psa u lévé nohy, může být veden u pravé nohy psovoda.

 

Nošení obojku a vodítka

Z bezpečnostních a technických důvodů musí psovod, po celou dobu zkoušky, mít u sebe vodítko. Z toho je odvozeno, že i pes musí nosit stále obojek na krku. Přípustné jsou pouze jednořadové řetízkové obojky. Obojky nesmí mít bodce. háčky nebo ostny. Obojek musí být volný. Kožené obojky nebo obojky jiné než řetízkové jsou nepřípustné. Obojek nesmí být na vodítku připevněn na stahování.

 

Předčasné ukončení posuzování psa

Psi, kteří nejsou pod vlivem svého psovoda, jsou ze zkoušek vyloučeni. Proto je také ukončeno posuzování oddílu, jestliže se stane předvádění cviku dále nemožné.

Příklad:

• Pes vzhledem k svému silně vyvinutému loveckému pudu nemůže být dále uveden na stopu.
• Pes opustí psovoda nebo cvičební prostor a psovod jej nepřivolá ani na třetí zvukový povel.
• Psi, kteří v průběhu obrany nepustí - viz. oddíl C.

Je-li psovod, vzhledem k neovladatelnosti psa ze zkoušky vyloučen, nezapisují se do výkonnostní knížky žádné body, ale napíše se věta, "Ukončeno pro nezvladatelnost".

 

Disciplinárně právní ustanovení

Pořadatel akce je zodpovědný za zajištění pořádku a bezpečnosti celé akce, to se týká všech prostorů, kterých se využívá.

Pokud dojde k narušení pořádku a bezpečnosti, je rozhodčí oprávněn akci přerušit nebo ukončit.

Vážná provinění psovoda proti těmto rámcovým ustanovením nebo dalším zásadám daným ustanoveními zkušebního řádu, porušování zákona na ochranu zvířat nebo porušování zásad slušného chování, mohou vést k jeho vyloučení z akce.

Rozhodčí v takových případech je povinen podat zprávu předsednictvu příslušného svazu nebo klubu. Ten je oprávněn si vyžádat stanoviska zainteresovaných stran (pořadatel, psovoda a svědků) a výsledek šetření pak může vést k uložení disciplinárního trestu.

Rozhodnutí rozhodčího je nenapadnutelné. Jakákoliv kritika proti jeho rozhodnutí je důvodem k vypovězení dané osoby z cvičebního prostoru a může vést k disciplinárním opatřením.

Pro porušení ustanoveni zkušebního řádu-technického charakteru, jakož i porušování pravidel vystupování rozhodčích při posuzování je stížnost přípustní. Tuto stížnost je nutné doručit písemně delegujícímu orgánu: Stížnost proti rozhodčímu však může být podána pouze prostřednictvím pořadatele akce a musí být podepsána vedoucím akce, předsedou organizace, předsedou disciplinární komise organizace a případnými svědky.

Stížnost je nutné doručit do 8. dnů po události vedoucí ke stížnosti. Uznání stížnosti za oprávněnou nezakládá nárok na změnu rozhodnutí rozhodčího.

 

Oddíl A

Výkony v práci na stopě při zkouškách SchH 1, 2, 3 a FH 1, 2

A: Požadavky

Stopa FH 1 je 3x křížená a stopa FH 2 je 2x křížená. Stopa FH 1 - 30 minut po jejím položení a stopa FH2 je křížena 30 minut před uvedením na stopu. Křížení provádí osoba psu neznámá.

Stupeň	Uvedení a 1 úsek	1 lom s 2. úsekem	2. lom s 3. úsekem	3. lom se 4. úsekem	4. lom s 5. úsekem
SchH A
SchH 1
SchH 2
SchH 3
FH 1
FH 2

Stupeň	5. lom s 6. úsekem	6. lom s 7. úsekem	7. lom se 8. úsekem	body za předměty
SchH A	-	-	-	-
SchH 1	-	-	-	10-10
SchH 2	-	-	-	10-10
SchH 3	-	-	-	7-7-6
FH 1	11	11	-	5-5-5-5
FH 2	10	10	10	6 x3, 1x 2

 

1. Vhodné prostory pro kladení stop:
Louka, oraniště, lesní porosty- vždy přírodní půda. Je nutné se vyvarovat porostů na nichž je viditelný sled stopy.

2. Předměty na stopách:

Pro každou stopu musí být použity jiné předměty. Barevně se nesmí lišit od okolního terénu a velikostí nesmí. přesahovat velikost náprsní tašky. Použitý materiál: kůže, koženka, textil, kovral, jekor a dřevo.

U zkoušek SchH 2, 3 a FH se předávají předměty kladečům nejméně 30 minut před začátkem pokládání stopy.

U zkoušek SchH 1 jsou na stopu pokládány předměty psovoda. Je nutné dbát, aby i tyto předměty byly dobře prosyceny pachem. Psovod je před položením stopy ukáže rozhodčímu.

B: Pokládání stopy

Před položením stopy provede rozhodčí kontrolu předmětů. Použito může být pouze předepsaných předmětů

 

Rozhodčímu náleží:

- určit průběh kladení stopy, 

- poučit kladeče

Při pokládání stop stupňů zkoušek SchH 2, 3 a FH 1, 2 nesmí být psovodi přítomni. Při pokládání stopy SchH 1 musí být pes mimo dohled

 

1. Uvedení:

Nášlap: Označuje se tabulkou, která je zapíchnuta v zemi vlevo od nášlapu a zde musí být také ponechán po celou dobu práce psa na stopě. Kladeč v místě nášlapu zůstane chvíli stát (lehké přešlapy jsou dovaleny). Kladeč jde normálním krokem trasou, kterou mu označil rozhodčí. "Ploužení nohou" po zemi, přerušování plynulosti chůze a drobení kroku není dovoleno.
2. Úseky:
Počet úleků odpovídá příslušnému stupni zkoušky podle ustanovení zkušebního řádu.
3. Lomy:
Pokládání lomů se provádí rovněž normální chůzí, pod úhlem 90°, přičemž je nutné dát pozor, aby psovi byl umožněn nepřerušený vstup do dalšího úseku. Nesmí být provedeno přerušení sledu stopy.
4. Pokládání předmětů:
Předměty položí kladeč na stopu za chůze. Po položení posledního předmětu pokračuje kladeč ještě několik kroků přímým směrem.
SchH 1-První předmět odkládá psovod podle svého uvážení, buď uprostřed 1. nebo 2. úseku, druhý předmět položí na konci stopy.
SchH 2 -První předmět položí kladeč uprostřed 2. úseku a druhý na konci stopy. SchH 3: První předmět se pokládá nejdříve po 100 krocích. Muže být položen na první, případně i na druhém úseku. Druhý předmět uprostřed 2. nebo 3. úseku a třetí předmět na konci stopy.
FH 1 -První předmět se pokládá nejdříve po 250. krocích (na 1, nebo 2. úseku). Druhý a třetí předmět podle pokynu rozhodčího. Čtvrtý předmět je položen na konci stopy.
FH 2 -Pokládání předmětů se provádí podle pokynu rozhodčího.

 

C: Možnosti vypracování stopy

Při vypracování stopy jsou přípustné následující možnosti vedení psa:
a) obojek
b) stopovací postroj
c) volné sledování

ad a) Obojek
Obojek nesmí být nastaven na stahovaní. Při upevňování stopovacího vodítka na obojek je povoleno, aby vedlo:
- přes zád' psa - po straně psa
- mezi předníma a nebo i zadníma nohama psa.
ad b) Stopovací postroj
Přípustné jsou následující stopovací postroje:
- hrudní postroj, se šňůrou upnutou nahoře na postroji,
- tzv. bednářský postroj, se šňůrou připnutou dole a vedenou spodem.
Použití přídavných řemenů není dovoleno. Stopovací vodítko musí být nejméně 10 m dlouhé. Před začátkem uvedení psa k vypracování stopy může rozhodčí provést kontrolu délky stopovacího vodítka, obojku i stopovacího postroje. Používání navijákových vodítek je zakázáno.
Při použití bednářského stopovacího postroje rozhodčí překontroluje, aby zapínání neškrtilo v oblasti slabiny.

ad c) Volné sledování
Musí být dodržena minimální vzdálenost mezi psovodem a psem 10 m. D: Provádění a hodnocení práce na stopě:
Po položení stop provede rozhodčí nebo vedoucí zkoušek losování pořadí účastníků zkoušek, podle kterého nastupují k vypracování stop SchH 2, 3 a FH 1, 2.
Psovod podává rozhodčímu hlášení se psem připraveným ke sledování stopy v základním postoji. Psovod rozhodčímu oznámí, zda pes předměty zvedá nebo označuje.

Uvedení:
Psovod klidně zavede psa k nášlapu, přitom se nesmí dopustit jakéhokoliv ovlivňování psa. Poté následuje vlastní uvedení psa na stopu. Stejně postupuje psovod při znovu uvádění psa na stopu po nalezení předmětu. Současně je nutné psovodovi umožnit určitý prostor samostatné práce s vodítkem. Pes má na nášlapu intenzívně a klidně navětřit pach stopy., K navětření pachu musí dojít bez jakékoli pomoci psovoda; mimo zvukového povelu "hledej-stopa". Samotné uvedení psa není časově limitováno. Po úspěšném navětření pachu stopy musí pes začít postupovat po stopě.
Po čtvrtém neúspěšném uvedení psa na začátek je práce na stopě ukončena. U žádného stupně zkoušek není dovoleno psa znovu uvádět v průběhu vypracování stopy. Novým uvedením psa se rozumí, když si psovod psa vezme k noze, přidrží si jej za obojek, nebo zkrátí stopovací vodítko a znovu jej uvede.
Při zkoušce FH 1 může být pes ještě do prvních 15 kroků, po bodové srážce až 4 bodů, jednou znovu uveden na stopu.
Jestliže pes pach stopy navětřil a začne stopu sledovat, musí zůstat psovod stát tak dlouho, až se odvine celé stopovací vodítko, nebo až dosáhne pes vzdálenosti 10 m. Dřívější následování psa je chybou.

Sledování stopy: 
Pes má sledovat průběh stopy nízkým nosem a v rovnoměrném rytmu. Pokud je stopa vypracována v pravidelném rytmu a přesvědčivě, není rychlé nebo pomalé tempo psa měřítkem hodnocení.
Vodítko může být prověšeno, ale nesmí dojít k žádnému zásadnímu zkracování vzdáleností ke psu. Dotýká-li se vodítko země není to chybou.

Lomy:
Lomy je nutné vypracovat přesvědčivě. Ověřování psem na lomu, aniž by opustil stopu, není chybné. Ověřování lomů v kroužcích je chybné. Po vypracování lomit musí pes pokračovat ve sledováni stopy stejnoměrným tempem.

Označování a zvedání předmětů:
Označování předmětů musí být prováděno přesvědčivě. Pes musí zaujmout polohu ve směru stopy a musí být přímo u předmětu. Lehce šikmé označení předmětu není chybou, ale označování z boku nebo otáčení se do protisměru k psovodovi je chybou. Předměty, které pes označí nebo zvedne za pomoci psovoda se hodnotí jako nenalezené.
Označování předmětů provádí pes ve stoje, vsedě, vleže nebo střídáním těchto poloh. Zvedání předmětů a jeho označování je chybné.
Pokud pes předměty zvedá, může zůstat stát, sedět nebo přinést předmět psovodovi - aportovat. Jakékoli popocházení s předmětem, či jeho zvednutí vleže je chybné. Pokud pes předměty přináší psovodovi, nesmí mu jít psovod naproti. Okamžitě po nalezení předmětu jej pes musí ihned a bez ovlivňování zvednout nebo přesvědčivě označit. Zvedání a označování je chybou.
Psovod odloží vodítko, a jde ke psu, kde nalezený předmět zvedne do výšky a ukáže rozhodčímu. Při odebírání předmětu se psovod staví vedle psa.
Pes, až do opětovného uvedení vyčká v poloze, ve které předmět označil nebo zvedl. Z tohoto místa je psovodem znovu uveden na stopu. Psovod uchopí stopovací šňůru u psa a nechává si jí prokluzovat v ruce. Poté následuje psa na konči stopovacího vodítka. Pokud pes označí předmět, který na stopě není, tedy zaujme-li polohu jako při označování předmětu, nebo přeruší-li sledování stopy, je nutné toto hodnotit jako chybu, za kterou musí být provedena bodová penalizace. Pokud však pes na povel psovoda, který je mu dán ze vzdálenosti 10 m pokračuje v práci, je bodová ztráta 2 body. Není to hodnoceno jako chybné označení předmětu. Pokud ale jde psovod ke psu, hodnotí se to jako chybné označení a odečítají se 4 body.

Opuštění stopy:
Brání-li psovod psu, aby opustil stopu, je rozhodčím vyzván, aby psa následoval. Psovod je povinen uposlechnout. Práce na stopě je ukončen, jestliže pes stopu opustí na vzdálenost větší než 10 m nebo neuposlechne-li psovod pokynu rozhodčího k následování psa.

Křížení stop FH:
Pes může křížící stopu sledovat až do délky stopovacího vodítka, tedy 10 m, což se hodnotí bodovou ztrátou. Jestliže pes opustí stopu, na kterou byl naveden o více než 10 m, musí být práce ukončena.

Zvěř:
Jestliže pes při práci na stopě, po objevení zvěře, je vlivem silného loveckého pudu silně rozrušen a nesoustředí se na práci ve sledování pachové stopy, na kterou byl naveden, může jej psovod přimět k poslušnosti tak, že povelem usměrní psa k ulehnutí. Na pokyn rozhodčího pak pokračuje v práci na stopě. Pokud se toto mine účinku, je práce na stopě ukončena.

Pochvala:
Příležitostné chválení psa při práci na stopě, jakož i příležitostného použití povelu "hledej" nebo "stopa" není u žádného stupně zkoušek chybou. Výjimku je však práce na lomech a v blízkosti předmětů.

Odhlášení:
Po ukončení práce na stopě předkládá psovod nalezené předměty rozhodčímu. Není zakázáno, aby si psovod po nalezení posledního předmětu, ještě před odhlášením, se psem krátce pohrál, nebo mu dal pamlsek. Odhlášení se provádí se psem v základním postoji.

Hodnocení:
Chybné uvedení, ověřování, kroužení na lomech, časté chválení psa a slovní pobízení, nečisté označení nebo zvednutí předmětu a jeho upuštění, se hodnotí ztrátou až 4 bodů.
Opakované uvedení psa na stopu, velké ověřování, stopování s převážně zvednutým . nosem, velmi rychlé sledování stopy, kálení, loveni myší apd., má za následek ztrátu až 8 bodů. Za nenalezené předměty se body nezadávají.

 

Tvary stop

Příklady tvar stop SchH 1 a 2. Stopy mohou být pokládány také zrcadlově.

 

Hodnocení:
SchH 3 - rozdělení bodů za jednotlivé části stopy, celkem 100 bodů
20 bodů - předměty, 80 bodů - rozděleno na 5 úseků s lomy.

 

1. úsek obsahuje uvádění,
2. úsek obsahuje 1. lom
3. úsek obsahuje 2. lom
4. úsek obsahuje 3. lom
5. úsek obsahuje 4. lom

 

---

 

Zkušební řád TART

Platný od 1. 5. 1995 (doplněný 4. 3. 2000 a 24. 3. 2001)
 

Všeobecná část

Posláním zkušebního řádu je přezkušování psů služebních a pracovních plemen v přirozených podmínkách, zaměřených na ostrahu majetku a ochranu osob a podporuje i sportovní vyžití psovodů.

Organizace a pořádání zkoušek

Zkoušky a soutěže (dále jen zkoušky) schvaluje výcviková komise Svazu na základě žádosti o delegování rozhodčího, kterou zasílá pořadatel. Uspořádat zkoušky z výkonu může každá základní organizace nebo region Svazu, pokud má pro pořádání zkoušek vhodné prostory a pomůcky.

Pořadatel zkoušek určuje vedoucího, který je po celou dobu akce v neustálém kontaktu s rozhodčím. Vedoucí zkoušek zpracovává soupisku, kterou řádně vyplněnou, odesílá rozhodčí v originále bezprostředně po ukončení akce předsedovi výcvikové komise.

Zkoušek se může zúčastnit každý, kdo svými psychickými, fyzickými a odbornými schopnostmi splňuje předpoklady pro vedení psa a zvládá jej za každé situace.

Ke zkouškám jsou připuštěni psi a feny (dále jen psi) i bez prokázaného původu, avšak svou stavbou těla musí splňovat předpoklady pro úspěšné absolvování zkoušek a případného praktického využití.

Ke zkouškám jsou připuštěni psi zdraví, nezranění, feny do první poloviny březosti a po ukončení sedmého týdne po porodu. Psovod, který se zúčastní zkoušek s háravou fenou, je povinen oznámit tuto skutečnost vedoucímu zkoušek a zajistit její izolaci od ostatních psů tak, aby nebyla narušena regulérnost akce.

Psovod zodpovídá za škody způsobené psem po celou dobu trvání akce.

Každý psovod po ukončení akce obdrží zápis o vykonané zkoušce. Úspěšná zkouška je rozhodčím zapsána do výkonnostní knížky.

Bodové ohodnocení rozhodčím je konečné a nelze proti němu podat protest. Protest lze podat pouze v případě kdy rozhodčí nedodrží ustanovení zkušebního řádu. Protest podává vedoucí akce písemně, ihned po skončení akce, předsedovi výcvikové komise.

Základní kritéria posuzování

Bodové hodnocení výkonů je stanovené výcvikovou komisí a schválené výkonným výborem Svazu.

K zapsání zkoušky musí být splněno 70% bodů ve všech disciplínách (stopa, poslušnost, obrana).

 

Ztrátové body

 

Nesplnění cviku

Ke ztrátě celé určené bodové hodnoty dochází buď okamžitě (cviky jednoduché) nebo souhrnem drobných či hrubých chyb (cviky složité) kdy dílčí bodové ztráty dovršily nebo překročily určený bodový rozsah cviku.

Hrubé chyby

Do této skupiny jsou zařazeny chyby, které ohrožují splnění cviku již ve svém menším souhrnu. Vznikají zpravidla z metodických chyb při nácviku, z povahových vlastností psa, nebo nedokončením cviku požadované způsobilosti.

Drobné chyby

Tyto chyby mohou rovněž ve svém souhrnu, případně v souhrnu s chybami hrubými, ohrozit splnění předepsaného cviku. Vyplývají především z nedostatečné ovladatelnosti, drobných nepřesností, pozdní reakce psa, chybné povelové techniky nebo z nesprávného chování psovoda.

Využívání ztrátových rozpětí musí být úměrné nejen rozsahu chyby, ale i rozdílnosti stupně nebo druhu zkoušky.

Při posuzování poslušnosti je velmi důležité věnovat pozornost vztahu mezi psovodem a psem. Při hodnocení práce psa se klade důraz nejen na přesnost provedení jednotlivých výkonů, ale především na ochotu, s níž pes cviky plní. Jakékoli projevy strachu před psovodem, hovořící jasně o způsobu nácviku, je třeba posuzovat co nejpřísněji.

Při absolvování zkoušek je zkouška ZMT výchozí zkouškou pro zkoušky všestranné. Zkoušky speciální je možno absolvovat bez vykonání zkoušky ZMT.

 

Nový zkušební řád pro malá plemena

 

Po dlouhodobém útlumu ve výcviku malých plemen po změně ZŘ v devadesátých letech, se v posledních třech letech opět začíná výcvik pomalu oživovat. Přibývají složené zkoušky a závody pro malá plemena. Ty jsou hlavně díky informacím na webových stránkách paní Dobiášové obsazeny. 

Právě z diskuze na jejích stránkách vyšel podnět k vytvoření nového řádu. Oproti minulosti, kdy většina závodících psů (např. v Lize malých plemen) byli malí knírači, dnes je skladba plemen různorodější. Lapidárně řečeno - od „čivavy“ po „staforda“. Vytvoření řádu se ujala skupina cvičitelů většinou MK, jsou do něj zapracované připomínky, které se shromáždily téměř za rok na stránkách paní Dobiášové. Na MR kníračů u Přelouče koncem srpna proběhla schůzka výcvikářů pod vedením výcvikáře KCHK pana Vidrny, kde jsme domluvili hlavní náplň řádu a on část řádu sepsal. Od té doby se názory na jednotlivé body připravovaného řádu začaly rozcházet. Rozhodla jsem se využít své letos již 40leté zkušenosti s výcvikem převážně malých plemen a sepsala zbytek řádu a metodiku provádění cviků. Vybrala jsem to nejlepší z minulých řádů a zapracovala do něj všechny použitelné připomínky. Snažila jsem se co nejvíce zachovat koncepci dohodnutou na schůzce. 

Do řádu jsem opět zařadila zkoušku ZMP 3, aby i cvičitelé malých plemen měli šanci získat výkonnostní třídy. Ale hlavně přibývá „dvojkových“ psů, jejichž psovodi mají chuť se do vrcholového výcviku pustit. Na přání vyšších teriérů a hlavně SBT dva stupně obranářské speciálky. Vyšší zkoušky asi nikdy nebudou skládány masově, ale doufám, že budou pro psovody motivací. Cviky a kritéria jejich posuzování, které se liší od současného ZŘ jsou podrobně popsány. 

Aby tento řád měl nějakou šanci ke schválení výcvikovou komisí ČKS, musí mít podporu co největšího počtu kynologů. Prosím vás proto, pokud se rozhodnete schválení tohoto řádu podpořit (nejedná se o připomínkování, to již proběhlo), abyste tuto podporu vyjádřili zasláním emailu na moji adresu zroznetu@seznam.cz. Zde prosím napište vaše jméno, adresu, telefon a napište, jestli jste chovatel, majitel i dřívější nebo budoucí, cvičitel, instruktor, rozhodčí a pod a jakého plemene (plemen). Pokud vás v rodině cvičí víc, prosím vyjádřete se všichni.

Prosím, abyste tento řád rozeslali dále všem vašim známým, o kterých víte, že by je mohla malá plemena zajímat. Vaše osobní údaje budou použity pouze pro podporu tohoto řádu. Prosím vás o vyjádření co nejdříve. Děkuji vám za vaše názory. Ing. Zuzana Rozová, od roku 1970 majitelka, výcvikářka, později chovatelka MKPS a mezinárodní rozhodčí exteriéru.

 

ZKOUŠKA ZÁKLADNÍHO MINIMA MALÝCH PLEMEN ZMMP

Kritéria pro zkoušku ZMMP

1. Stáří psa nejméně 12 měsíců.

2. Účast na zkoušce nepodmiňuje splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem je možné vždy před zvukovým povelem.

 

Náplň zkoušky ZMMP, dosažitelné body

1. S t o p a: podle ZM 50 (35)

2. P o s l u š n o s t: podle ZM 50 (35)

3. S p e c i á l n í c v i k y:

a) rozlišování předmětů psovoda - první pokus ZP 10 - druhý pokus ZP 10

b) vyhledání předmětů psovoda: 3 předměty (po 5 bodech) ZP 15

c) vyhledání a označení pomocníka ZP 15 (5+10) 50(35)

4. Celkem (stopa, poslušnost, spec. cviky) 150 (105)

 

Připomínky k provádění zkoušky ZMMP

1. Rozlišování Povel „PŘINES“ a ukázání pravou rukou do směru. Cvik se provádí ihned po skončení stopy. Velikost předmětů je od 50 max. do 100 cm2. Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (hadr, filc, molitan apod.). Terén pro rozlišování musí být přehledný, aby pes nemusel předměty hledat.

Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá vzhledem k místu vyslání a druhá řada je souběžná s místem vyslání - řady tvoří písmeno „T“) jsou položeny dvě skupiny předmětů. Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti asi 50 cm od sebe. Při pokládání předmětů je třeba, aby pomocník i psovod šli na určené místo a zpět tak, aby prostor mezi psem a předměty zůstal nepošlapaný. Psovod odloží psa do úkrytu a podle pokynů rozhodčího odejde položit svoje předměty. Provádí se rozlišení předmětu psovoda od dvou cizích předmětů stejného pachu (jednoho pomocníka).

Psovod vysílá psa ze středu, tj. ze vzdálenosti 5 kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu navětřit pach z kontrolních předmětů v igelitovém sáčku. Toto provádí, i když se jedná o rozlišení vlastního předmětu. Provádí se dva pokusy. Při druhém pokusu se mění pořadí položení předmětů. Pořadí předmětů určí rozhodčí. Pes má nejkratší cestou doběhnout ke skupině předmětů, rozlišit hledaný předmět a přinést jej před psovoda. Při odevzdání předmětu se nepožaduje přesný aport. Pes nemusí, ale může, očichat všechny předměty v řadě i několikrát, pokud se jich nedotýká. Každé položení správného předmětu, pokud jej pes již rozlišil je ztráta asi 1 bodu, zvednutí předmětu pomocníka, pokud pes posléze přinese správný předmět je ztráta asi 2 bodů. Bodování dalších nepřesností (překusování, hraní, otálení) je stejné jako u aportu, kromě předsedání. Jeden pokus by s přihlédnutím k obtížnosti podmínek neměl trvat déle než 1 minutu. Při rozlišování nesmí psovod psa nijak ovlivňovat. Pokud pes drží správný předmět, může jednou zopakovat povel “Přines“. Pokud pes splní účel cviku, t. j. přinese správný předmět, musí dostat minimálně 4 body. Předmět, který vzal pes do mordy nesmí být použit pro další psy ani jako kontrolní předmět.

3. Vyhledání předmětů

Doporučený povel „HLEDEJ-APORT“ a ukázání pravou rukou směrem k předmětu. Cílem cviku je aby pes postupně přinesl 3 odhozené předměty, formou 3 aportů. Vyhledání předmětů se provádí v prostoru 20x30 kroků. Terén pro vyhledání musí být takový, aby předměty nebyly vidět z dálky (aby byl pes nucen předmět hledat). V polovině vzdálenosti 20 kroků je vedena osa postupu, na které se pohybuje psovod se psem na vodítku. Na pokyn rozhodčího se zastaví, odepne psa, přidrží jej za obojek a odhodí předmět do vzdálenosti asi 10 kroků.

Na pokyn rozhodčího (asi po 5 sekundách) vysílá psa pro předmět. Pes musí předmět co nejrychleji najít a nejkratší cestou přinést k psovodovi. Při odevzdání předmětu nemusí pes sedět. Bodování viz. aport, kromě předsedání. Velikost předmětů je 50-100cm2 , jeden z předmětů musí být dřevo a neměly by se svou barvou výrazně odlišovat od terénu. Jako předměty nelze použít hračky nebo součásti výstroje psa. Další předměty psovod odhazuje vždy po 10 krocích a to střídavě na levou a pravou stranu.

4. Vyhledání a označení pomocníka

a) Zvukový povel: „Revír“

b) Provedení: Pomocník - figurant je ukryt v úkrytu (může být i zástěna) vzdáleném cca. 20 kroků od psovoda a psa tak, aby nebyl pro psa viditelný. Pomocník bez ochranného rukávu může v úkrytu sedět, ležet nebo stát. Na pokyn rozhodčího odepne psovod psa z vodítka a zvukovým povelem „Revír“ a pokynovým povelem paží jej vysílá k úkrytu. Pes pracuje bez náhubku. Jakmile pes pomocníka navětří nebo spatří, může jej psovod povely vybízet k označení. Zůstává při tom stát na místě. Pes musí pomocníka - figuranta pozorně vystavit a vytrvale vyštěkávat. Nesmí na něj skákat ani jej jinak obtěžovat. Na pokyn rozhodčího jde psovod ihned ke psu a připne si jej na vodítko.

c) Hodnocení: Nedostatky v nepřetržitém, přesvědčivém vyštěkávání jsou trestány ztrátovými body. Těsné obíhání úkrytu není chybou. Při jiném označení než štěkáním nemůže pes dostat víc než 5 bodů. Při obtěžování pomocníka - figuranta, jako například nárazy, náskoky atd. mohou být odebrány až 3 body. Nezůstane-li pes u pomocníka-figuranta, následuje dílčí hodnocení ve známce nedostatečně. Nezajímá-li se pes o pomocníka-figuranta, je cvik nehodnocen (0 bodů). Napadení pomocníka je důvodem k odvolání psa ze zkoušky.

 

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN PRVNÍHO STUPNĚ ZMP 1

Kritéria pro zkoušky ZMP 1

1. Stáří psa nejméně 14 měsíců.

2. Účast na zkoušce nepodmiňuje úspěšné splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých ZŘ předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku. Náplň zkoušky ZMP 1, dosažitelné body

1. S t o p a: podle ZVV 1 100 (70)

2. P o s l u š n o s t: podle ZVV 1 100 (70)

3. S p e c i á l n í c v i k y :

a) rozlišování předmětů psovoda - první pokus ZP 15 - druhý pokus ZP 15

b) vyhledání předmětů psovoda na volném prostranství (20 x 50 kroků – krok 75cm) - 3 předměty (po 8 bodech) ZP 24,čas na provedení 6 minut - ovladatelnost psa ZP 6

c) vyhledání ztraceného předmětu psovoda ZP 20

d) odhalení pomocníka (ZVV 1) - průzkum terénu (40x50 kroků, čtyři zástěny) ZP 10 - vyštěkání pomocníka 10 100 (70)

4. Celkem (stopa, poslušnost, spec. cviky) 300 (210) Připomínky k provádění zkoušky ZMP 1 1. Poslušnost Aport: dřevěná činka psovoda Skok vysoký: psi do 28cm kohoutkové výšky (včetně) – výška překážky 30 cm od 29cm do 45cm (včetně) – výška překážky 50 cm Kohoutková výška je určena podle standartu daného plemene, kříženci musí před 1. akcí podle ZMP-1 (při přihlašování) požádat pořadatele o změření. Při prezenci budou rozhodčím změřeni a výška jim bude zaznamenána do pracovní knížky. Při dalších startech i ve vyšších kategoriích bude platit údaj v pracovní knížce. Pokud psovod o přeměření nepožádá, nebo nepředloží údaj v pracovní knížce, bude pro něj platit vyšší výška překážek. Skok šplhem - výška překážky 160 cm.

2. Rozlišování předmětu psovoda Povel „PŘINES“a ukázání pravou rukou do směru. Provádí se ihned po skončení stopy, velikost předmětů je 5x10 až 10x10 cm. Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (hadr, filc, molitan apod.). Předměty psovoda a pomocníka se nesmí od sebe výrazně odlišovat. Terén kde se rozlišování provádí musí být přehledný. Pes nemá předměty hledat ale rozlišovat. Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá vzhledem k místu vyslání a druhá řada je souběžná s místem vyslání - řady tvoří písmeno „T“) jsou položeny dvě skupiny předmětů. Při pokládání předmětů je třeba, aby pomocník i psovod šli na určené místo a zpět tak, aby prostor mezi psem a předměty zůstal nepošlapaný. Provádí se rozlišení předmětu psovoda od čtyř cizích předmětů stejného pachu (jednoho pomocníka). Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti asi 50 cm od sebe. Provádí se dva pokusy, při druhém pokusu se mění pořadí položení předmětu psovoda. Pořadí předmětů určí rozhodčí. Psovod odloží psa do úkrytu a podle pokynů rozhodčího odejde položit svoje předměty. Psovod vysílá psa ze středu, t.j. ze vzdálenosti 5 kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu navětřit pach z kontrolních předmětů v igelitovém sáčku. Toto provádí i když se jedná o rozlišení vlastního předmětu. Pes má po vyslání doběhnout přímo ke skupině předmětů, bezpečně rozlišit hledaný předmět a aportovat jej psovodovi. Pes nemusí ale může očichat všechny předměty v řadě i několikrát, pokud se jich nedotýká. Každé položení správného předmětu, pokud jej pes již rozlišil je ztráta asi 1 bodu, zvednutí předmětu pomocníka, pokud pes posléze přinese správný předmět je ztráta až 4 bodů. Bodování dalších nepřesností (překusování, hraní, otálení) je stejné jako u aportu ZMP-1. Jeden pokus by s přihlédnutím k obtížnosti podmínek neměl trvat déle než 1 minutu. Opakování jednotlivých pokusů se nepovoluje. Psovod nesmí psa po vyslání nijak ovlivňovat. Pokud pes splní účel cviku, t.j. přinese správný předmět, musí dostat minimálně 5 bodů. Předmět, který vzal pes do mordy nesmí být použit pro další psy ani jako kontrolní předmět. 3. Vyhledání předmětů psovoda ve volném prostranství Doporučený povel „REVÍR-APORT“ a ukázání rukou do směru, zvukové povely k přivolání psa (tyto se nesmí použít, pokud pes dohledává nebo drží předmět). - Cílem cviku je, aby pes v určeném prostoru a za určenou dobu vyhledal a přinesl (cvik Aport) 3 předměty, které tam rozhodil psovod. Čas se počítá od prvního vyslání psa. Vyhledání se provádí v částečně nepřehledném terénu (vyšší porost, keře), který je pro všechny psy stejný a je zřetelně označen, stejně jako osa postupu psovoda. Před zahájením cviku projdou cik cak terénem nejméně 2 osoby se psy, z důvodu stejných podmínek pro všechny. - Příprava cviku se provádí tak, že psovod jde po ose určeného prostoru nejdále do jeho poloviny a přitom rozhodí dle pokynů rozhodčího do různých směrů 3 předměty. Dva předměty jsou z různého materiálu (např. dřevo, filc, korek) o velikosti 10x5x0,5-2cm. Předměty se nesmějí svou barvou nápadně odlišovat od terénu. Třetí předmět je svazek klíčů (nejméně 3 klíče bez klíčenky, přívěsku a pod.). - Po rozhození předmětů se psovod vrací po ose prohledávaného prostoru na výchozí stanoviště. - Po dobu přípravy cviku musí být pes v úkrytu. - Po ukončení přípravy cviku nastoupí psovod se psem k provedení cviku. - Před započetím cviku dá psu k navětření předmět pachově shodný s předměty umístěnými v prostoru. Z metodických důvodů je nutno tento postup dodržovat i při cviku vyhledání předmětů psovoda. Navětření po každém přinesení není chybou. - Při provádění cviku není pes na vodítku a psovod jej může následovat po ose maximálně do poloviny prohledávaného prostoru. Vracení psovoda nebo opuštění osy postupu se nepřipouští. Nevyžaduje se přesné revírování psa. - Při hodnocení cviku nerozhoduje, v jakém pořadí pes odhozené předměty ve vytyčeném prostoru nalezne. 3. Vyhledání ztraceného předmětu Doporučený povel „HLEDEJ-APORT“ a posunkový povel rukou. Provádí se na vzdálenost 50 kroků, čas na přinesení předmětu je 2 minuty. V terénu určeném k vyhledání (pěšina,louka apod.) se po ose postupu před zahájením cviku projdou nejméně 2 psovodi se psy, z důvodu stejných podmínek pro všechny. Vyhledání se provádí na stejném místě. Psovod se psem na vodítku vyjde určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí za sebe předmět tak, aby to pes neviděl. Na další pokyn se zastaví, dá psovi načichat pach kontrolních předmětů z igelitového sáčku a vyšle jej k najití a přinesení ztraceného předmětu. Pes se vysílá pro předmět ihned po ujití dané vzdálenosti. Pes musí doběhnout k předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se vrátit k psovodovi. Jako předmět musí být použita peněženka (o max. rozměru 100 cm2) nebo klíče v klíčence. Předání předmětu se provádí jako u aportu.

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN DRUHÉHO STUPNĚ ZMP 2

Kritéria pro zkoušky ZMP 2

1. Stáří psa nejméně 16 měsíců.

2. Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMP1.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou: Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Náplň zkoušky ZMP 2, dosažitelné body

1. S t o p a: podle ZVV 2 100 (70)

2. P o s l u š n o s t: podle ZVV 2 100 (70)

3. S p e c i á l n í c v i k y:

a) rozlišování cizího předmětu /kladeč stopy/ - první pokus ZP15 - druhý pokus ZP15

b) vyhledání cizích předmětů (kladeč stopy) ve volném prostranství (20x50 kroků - krok 75 cm) - 3 předměty (po 8 bodech) ZP 24 - čas na provedení 6 minut - ovladatelnost psa ZP 6

c) vyhledání ztraceného předmětu psovoda- ZP 20

d) odhalení pomocníka (ZVV2) - průzkum terénu (60x100 kroků, šest zástěn) ZP 10 - vyštěkání pomocníka 10 100 (70)

4. Celkem (stopa, poslušnost, spec. cviky) 300 (210)

Připomínky k provádění zkoušky ZMP 2

1. Poslušnost Aport skokem: dřevěná činka psovoda psi do 28 cm kohoutkové výšky (včetně) – výška překážky 30 cm od 29 cm do 45 cm (včetně) – výška překážky 50 cm Určení kohoutkové výšky viz. ZMP-1 V bodě g) kladinu vysokou jedním směrem nahradit kladinou nízkou dvěma směry (Z povel „Vpřed“ a „Zpět“, po zpětném překonání kladiny pes předsedá a na pokyn rozhodčího jej psovod přivolá k noze).

2. Rozlišování cizího předmětu Povel „PŘINES“. Provádí se ihned po skončení stopy. Velikost předmětů je 5x10 až 10x10 cm. Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (hadr, filc, molitan apod.). Předměty se nesmí od sebe výrazně odlišovat. Terén kde se rozlišování provádí musí být přehledný. Pes nemá předměty hledat ale rozlišovat. Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá vzhledem k místu vyslání a druhá řada je souběžná s místem vyslání - řady tvoří písmeno „T“) jsou položeny dvě skupiny předmětů. Při pokládání předmětů je třeba, aby pomocníci i kladeč šli na určené místo a zpět tak, aby prostor mezi psem a předměty zůstal nepošlapaný. Provádí se rozlišení předmětu kladeče stopy mezi čtyřmi předměty různých pomocníků. Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti asi 50 cm od sebe. Provádí se dva pokusy, při druhém pokusu se mění pořadí položení předmětů. Pořadí předmětů určí rozhodčí. Při pokládání předmětů je psovod se psem v úkrytu. Dle pokynů rozhodčího provedou pomocníci a kladeč položení předmětů. Kladeč předá psovodovi igelitový sáček s kontrolními předměty. Psovod vysílá psa ze středu, tj. ze vzdálenosti 5 kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu navětřit pach z kontrolních předmětů. Pes má po vyslání doběhnout přímo ke skupině předmětů, bezpečně rozlišit hledaný předmět a aportovat jej psovodovi. Pes nemusí, ale může očichat všechny předměty v řadě i několikrát, pokud se jich nedotýká. Každé položení správného předmětu, pokud jej pes již rozlišil je ztráta až 2 bodů, zvednutí předmětu pomocníka, pokud pes posléze přinese správný předmět je ztráta až 4 bodů. Bodování dalších nepřesností (překusování, hraní, otálení) je stejné jako u aportu ZMP- 2. Jeden pokus by s přihlédnutím k obtížnosti podmínek neměl trvat déle než 1 minutu. Opakování jednotlivých pokusů se nepovoluje. Psovod nesmí psa po vyslání nijak ovlivňovat. Pokud pes splní účel cviku, tj. přinese správný předmět, musí dostat minimálně 5 bodů. Předmět, který vzal pes do mordy nesmí být použit pro další psy ani jako kontrolní předmět.

3. Vyhledání cizích předmětů ve volném prostranství Doporučený povel „REVÍR-APORT“a ukázání rukou do směru, zvukové povely k přivolání psa (tyto se nesmí použít, pokud pes dohledává nebo drží předmět). - Cílem cviku je, aby pes v určeném prostoru a za určenou dobu vyhledal a přinesl (cvik Aport) cizí předměty, které tam rozhodil kladeč stopy. Čas se počítá od prvního vyslání psa. Vyhledání se provádí v částečně nepřehledném terénu, který je pro všechny psy stejný a je zřetelně označen, stejně jako osa postupu psovoda. Příprava terénu viz. ZMP-1. - Kladeč umístí do určeného prostoru dle pokynů rozhodčího 3 předměty. Předměty může odhazovat z osy, ale i z vnějšku prohledávaného prostoru. Dva předměty jsou z různého materiálu (např. dřevo, filc, korek) o velikosti 10 x 5 x 0,5-2 cm. Předměty se nesmějí svou barvou nápadně odlišovat od terénu. Třetí předmět je svazek klíčů (nejméně 3 klíče bez klíčenky, přívěsku apod.) - Po dobu přípravy cviku musí být psovod i pes v úkrytu. Po ukončení přípravy cviku nastoupí psovod se psem k provedení cviku a kladeč mu předá sáček s kontrolními předměty. - Před započetím cviku dá psu k navětření předmět pachově shodný s předměty umístěnými v prostoru. Navětření po každém přinesení předmětu není chybou. - Při provádění cviku není pes na vodítku a psovod jej může následovat po ose maximálně do poloviny prohledávaného prostoru. Přitom může psa ovlivňovat jak zvukovými tak i posunkovými povely. Vracení psovoda nebo opuštění osy postupu se nepřipouští. Nevyžaduje se přesné revírování psa.

4. Vyhledání ztraceného předmětu psovoda Doporučený povel „HLEDEJ-APORT“. Psovod se psem na vodítku vyjde určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí předmět tak, aby to pes neviděl. Po ujití vzdálenosti 100 kroků se zastaví a vyčká 2 minuty. Poté dá psovi načichat pach kontrolních předmětů z igelitového sáčku a vyšle jej k najití a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí doběhnout k předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se vrátit k psovodovi. Čas na přinesení předmětu je 3 minuty. Jako předmět lze použít svazek klíčů v klíčence nebo s přívěškem. Předání předmětu se provádí jako předání aportu. Příprava prostoru viz. ZMP 1.

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN TŘETIHO STUPNĚ ZMP 3

Kritéria pro zkoušky ZMP 3

1. Stáří psa nejméně 18 měsíců.

2. Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMP 2

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou: Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Náplň zkoušky ZMP 3, dosažitelné body:

1. S t o p a: podle ZVV 3 100 (70)

2. P o s l u š n o s t: podle ZVV 3 100 (70)

3. S p e c i á l n í  c v i k y:

a) rozlišení osoby (kladeče stopy) první pokus Z 15 druhý pokus Z 15

b) vyhledání cizích předmětů ve volném prostranství (20 x 50m) (s označením těžkého, objemného předmětu) 3 předměty (po 8 bodech) ZP 24 čas na provedení 8 minut ovladatelnost ZP 6

c) vyhledání ztraceného předmětu psovoda- ZP 20

d) odhalení pomocníka (ZVV 3) - průzkum terénu (80 x 100 kroků - 6 zástěn) ZP 10 -vyštěkání pomocníka 10 100 (70)

4. Celkem (stopa, poslušnost, speciální cviky) 300 (210)

 

Připomínky k provádění zkoušky ZMP 3

1. Poslušnost: určení kohoutkové výšky viz. ZMP-1

Na zkouškách a závodech může být použita vlastní dřevěná činka psovoda nebo činka pořadatele, pokud to pořadatel uvede v propozicích akce. Váha činky pořadatele: psi do 28 cm (včetně) – 100 g 29 cm až 45 cm (včetně) – 300 g - bod f) Aport šplhem-výška překážky 160 cm - bod g) Aport přes kladinu nízkou. Psovod se psem bez vodítka zaujme základní pozici v libovolné vzdálenosti od kladiny. Pomocník položí na druhou stranu kladiny ve vzdálenosti 2 kroků činku. Psovod Z povelem „Vpřed“ vyšle psa přes kladinu. Povel „Aport“ se dává dřív než pes kladinu překoná. Po uchopení činky se pes vrací zpět přes kladinu. Povel „Zpět“ se nedává. Hodnocení aportu jako u bodu f).

2. Rozlišení osoby Doporučený povel „OZNAČ“. Provádí se ihned po skončení stopy. - Na místě určeném pro rozlišování osoby stojí v řadě asi 3 kroky od sebe 5 pomocníků, z nichž jeden je kladeč stopy. Psovod se psem přichází do vzdálenosti asi 10 kroků, kde je přichystán sáček s předměty kladeče. Po navětření vysílá psovod psa pouze zvukovým povelem k rozlišení. Nesmí se vzdálit z místa vyslání psa, ani jej nijak ovlivňovat. Pes pracuje bez vodítka a náhubku. Pes má doběhnout ke skupině pomocníků, do 1 minuty bezpečně rozlišit kladeče a označit jej štěkáním. Na povel rozhodčího dojde psovod ke psu, přivolá jej k noze a odchází na místo určené rozhodčím. Totéž při druhém pokusu, kdy je kladeč v řadě na jiném místě. Opakování jednotlivých pokusů se nepovoluje. Při přípravě cviku a změně místa kladeče je psovod se psem v úkrytu nebo alespoň otočen zády ke skupině. Pokus je anulován, pokud pes označí jiného pomocníka, do jedné minuty neoznačí žádného, vzdálí se od řady dále než 5 kroků, napadne některou z osob nebo se jej psovod pokusí jakýmkoliv způsobem ovlivnit. Jiné označení kladeče než štěkání znamená ztrátu 5 bodů. Kombinace jiných označení se štěkáním není chybou. Pokud pes splní účel cviku, tj. označí správnou osobu, musí dostat minimálně 5 bodů.

3. Vyhledání cizích předmětů ve volném prostranství. Doporučený povel „REVÍR-APORT“ a ukázání rukou do směru, zvukové povely k přivolání psa (tyto se nesmí použít, pokud pes dohledává, označuje nebo drží předmět). Čas se počítá od prvního vyslání psa. Cílem cviku je, aby pes v určeném prostoru a za určenou dobu vyhledal, přinesl (cvik Aport) nebo označil cizí předměty, které tam umístil kladeč stopy.

Způsoby označení:

a) vyštěkáním

b) jiným způsobem (zaujetím předem určené polohy/stání, ulehnutí, usednutí/, zvednutím, hrabáním). Příprava prostoru je stejná jako u zkoušky ZMP 1 a 2 . Příprava cviku se provádí tak, že kladeč stopy projde libovolně určeným prostorem a přitom umístí podle pokynů rozhodčího předměty. - Smí být použity pouze předměty denní potřeby, z nichž dva jsou malé (do velikosti boty) a třetí musí být velký (do velikosti jízdního kola). Předměty mohou být umístěny na zemi nebo nejvýše do 1 m nad zemí. - Po umístění předmětů se kladeč stopy vrací na výchozí stanoviště, kde zanechá sáček s kontrolním předmětem. - Po dobu přípravy cviku musí být psovod se psem v úkrytu. - Po ukončení přípravy cviku nastoupí psovod se psem k provedení cviku. - Před započetím cviku dá psu k navětření předmět pachově shodný s předměty umístěnými v prostoru. Navětření po každém přinesení nebo označení předmětu není chybou. - Při provádění cviku není pes na vodítku a psovod jej může následovat po ose postupu maximálně do poloviny prohledávaného prostoru. Přitom může psa ovlivňovat jak zvukovými tak i posunkovými povely. Vracení psovoda se nepřipouští. - Předměty, které pes nemůže přinést (velikost, hmotnost, nedostupnost) musí označit štěkáním. - V případě, že pes předmět nepřináší, ale označuje, oznámí psovod rozhodčímu nález zvednutím ruky. Na pokyn rozhodčího dojde psovod ke psu, usměrní jej povelem k noze a může jej krátce slovně pochválit. Nalezený předmět odevzdá pomocníkovi, který jej odstraní. Po odevzdání předmětu (pokud tento není poslední) se musí vrátit se psem na místo, ze kterého hlásil rozhodčímu nalezení předmětu. Teprve potom znovu vysílá psa k dalšímu vyhledávání. - Při hodnocení cviku nerozhoduje, v jakém pořadí pes předměty ve vytyčeném prostoru nalezne. Jiné označení předmětů než štěkáním znamená ztrátu 5 bodů. Spojení štěkání s ostatními způsoby označení není chybou. 4. Vyhledání ztraceného předmětu psovoda Doporučený povel „HLEDEJ-APORT“. Psovod se psem na vodítku vyjde určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí předmět tak, aby to pes neviděl. Po ujití vzdálenosti 150 kroků se zastaví a vyčká 5 minut. Poté dá psovi načichat pach kontrolních předmětů z igelitového sáčku a vyšle jej k najití a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí doběhnout k předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se vrátit k psovodovi. Čas na přinesení předmětu je 4 minuty. Jako předmět lze použít svazek klíčů v klíčence nebo s přívěškem. Předání předmětu se provádí jako předání aportu. Příprava prostoru viz. ZMP 1.

 

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN STOPAŘE PRVNÍHO STUPNĚ ZMPS 1

Kritéria pro zkoušku ZMPS 1

1. Stáří psa nejméně 16 měsíců.

2. Účast na zkoušce nepodmiňuje úspěšné splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých ZŘ předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku.

1. Stopa: podle ZPS 1 100 (70)

2. Poslušnost: podle ZMP 1 100 (70) Celkem (stopa, poslušnost) 200 (140) ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN STOPAŘE DRUHÉHO STUPNĚ ZMPS

 

Kritéria pro zkoušku ZMPS 2

1. Stáří psa nejméně 18 měsíců.

2. Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMPS1.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých ZŘ předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku.

1. Stopy: podle ZPS 2 200 (140)

2. Poslušnost: podle ZMP 3 100 (70)

Celkem (dvě stopy, poslušnost) 300 (210)

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN OBRANÁŘE PRVNÍHO STUPNĚ ZMPO 1

Kritéria pro zkoušku ZMPO 1

1. Stáří psa nejméně 16 měsíců.

2. Účast na zkoušce nepodmiňuje úspěšné splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých ZŘ předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku.

1. Poslušnost: Podle ZMP 1 100 (70)

2. Speciální cviky:

a) hlídání předmětu psovoda Z 20

b) odhalení pomocníka průzkum terénu (přírodní terén 60x100kroků,čas 5 minut) ZP20 vyštěkání pomocníka (ZM) 10

c) ochrana psovoda přepadení psovoda ZP 15 ovladatelnost psa (pouštění) Z 5

d) samostatná činnost psa zadržení pomocníka (hladké 25 kroků) ZP 15 ovladatelnost psa (pouštění) Z 5

e) odolnost psa (náznak úderů, hodnotí se při přepadení psovoda) 10 100 (70)

3. Celkem (poslušnost, speciální cviky) 200 (140)

 

Připomínky k provádění zkoušky ZMPO 1

1. Hlídání předmětu psovoda Povel „HLÍDEJ-APORT“. Na místě, které určí rozhodčí odloží psovod psa, položí před něj svůj předmět a odejde do úkrytu vzdáleného asi 20 kroků. Pes má při tomto cviku náhubek. Z hlediska tohoto omezení psa musí být správné a citlivé hodnocení reakce psa při pokusu osoby o odebrání předmětu. Jako předmět nesmí být použita hračka psa, krmivo a nebo výstroj psa. Předmětem by měla být např.: taška, část oděvu psovoda, a pod.

Provedení cviku se dělí na tři části:

1) chování psa vůči osobě která prochází okolo psa ve vzdálenosti 5 kroků, aniž by projevovala zájem o psa a nebo o předmět

2) ostražitost psa, kdy pomocník na psa mluví a snaží se jej od předmětu odlákat odhozením aportu, nabídnutím krmiva a pod.

3) aktivní obrana předmětu a útok na pomocníka, když se pomocník snaží předmět uchopit a nebo odkopnout. V prvé části cviku nesmí pes projevovat agresivitu štěkáním nebo napadáním pomocníka. V druhé části má pes projevovat ostražitost vrčením, štěkotem nebo náznakem útoku. Nemá však osobu napadat a nebo odejít od předmětu. V závěru cviku musí pes na počínání pomocníka odpovědět útokem, který přestává v okamžiku, kdy se pomocník zastaví a nesnaží se již předmět odebrat a nebo jej odkopnout. Jakmile pomocník zůstane klidně stát, musí se pes vrátit k předmětu, tento dále hlídat a pomocníka nechat odejít. Pes zůstává dále hlídat předmět až do příchodu psovoda, který na pokyn rozhodčího opouští úkryt a vrací se k psu. Pokud pes zůstává dále než 2m od předmětu, je cvik anulován stejně jako v případě odebrání předmětu pomocníkem. Změna základní polohy psa během provádění cviku není chybou.

2. Průzkum terénu - přírodní terén, v jehož druhé části je ukryt pomocník. Pomocník (figurant) je vybaven měkčím ochranným rukávem, ochrannými kalhotami a vyzbrojen měkkým obuškem. Pes má vyběhnout na každou stranu nejméně 3x. Rozhodčí stanoví na kterou stranu průzkum začne. Pes má průzkum provádět rychle a se zájmem. V terénu má prověřit možné úkryty. Pomalé provádění, bez zájmu, opakování povelů, tleskání, hvízdání apod. znamená ztrátu až 10 bodů. Po označení pomocníka se psovod na pokyn rozhodčího přiřadí ke psu, připne jej na vodítko a odchází určeným směrem.

3. Ochrana psovoda Jakmile psovod ujde asi 20 kroků od úkrytu, figurant začne vykřikovat hanlivé výkřiky a vybíhá směrem k psovodovi. Dráždí psa a předstírá útok na psovoda. Psovod se otočí směrem k přibíhajícímu figurantovi a v okamžiku střetu pouští vodítko. Psovod může psa celou dobu ústně povzbuzovat, sám však stojí na místě. Pes musí nebojácně útočit a zakousnout se do figuranta. Ten se jej snaží zastrašit nápřahy. Jakmile se figurant (na pokyn rozhodčího) zastaví, má jej pes na povel psovoda nebo samostatně pustit a dále střežit.

 

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN OBRANÁŘE DRUHÉHO STUPNĚ ZMPO 2

Kritéria pro zkoušku ZMPO 2

1. Stáří psa nejméně 18 měsíců.

2. Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMPO 1

3. Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou Z = povel zvukový, P = povel posunkový. Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých ZŘ předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku.

1. Poslušnost: Podle ZMP 3 100 (70)

2. Speciální cviky:

a) hlídání předmětu psovoda (na dva pomocníky) 20

b) odhalení pomocníka průzkum terénu (přírodní terén 80 x 100 kroků, čas 6 minut) ZP 20 vyštěkání pomocníka 10

c) ochrana psovoda přepadení psovoda ZP 15 ovladatelnost psa (pouštění) Z 5

d) samostatná činnost psa (ZVV 1) zadržení pomocníka (hladké 50 m) ZP 15 ovladatelnost psa (pouštění) Z 5

e) odolnost psa (hodnotí se při přepadení psovoda) 10 100 ( 70 )

3. Celkem (poslušnost, speciální cviky) 200 (140)

Připomínky k provádění zkoušky ZMPO 2

1. Hlídání předmětu psovoda Povel „HLÍDEJ-APORT“. Na místě, které určí rozhodčí odloží psovod psa, položí před něho svůj předmět a odejde do úkrytu vzdáleného asi 20 kroků. Pes hlídá předmět jednu minutu, pak přicházejí dva pomocníci a snaží se mu předmět odebrat. Jako předmět nelze použít hračku psa, části výstroje nebo krmivo. Předmětem by měla být např. taška, část oděvu apod. Pes má při tomto cviku náhubek. Z hlediska tohoto omezení psa musí být správné a citlivé hodnocení reakce psa při pokusu osoby o odebrání předmětu. Provedení cviku se dělí na tři části: - chování psa vůči dvěma pomocníkům, kteří procházejí kolem psa ve vzdálenosti asi 5 kroků aniž by projevovaly zájem o psa a nebo předmět. Po ujití vzdálenosti 10 kroků od psa se otočí a jdou zpět. Na úrovni psa se zastaví. - ostražitost psa - jeden pomocník zůstane pět kroků vzdálen od psa a druhý jde ke psu. Oba se snaží psa od předmětu odlákat hozením aportu, nabídnutím krmiva apod. - aktivní obrana předmětu a útok na pomocníky. Jeden pomocník provede pokus o uchopení nebo odkopnutí předmětu. Pes by měl zareagovat útokem na pomocníka. Tento odstoupí asi na pět kroků od předmětu a zůstane stát. V tomto okamžiku provede pokus o odebrání předmětu druhý pomocník. Pes se musí ihned vrátit k předmětu a zaútočit na druhého pomocníka. Ten stejně jako první odstoupí od předmětu a zůstane klidně stát. Pes se musí vrátit k předmětu a ten nadále hlídat. Pomocníci pomalu odchází směrem od psa. Pes hlídá předmět ještě po dobu jedné minuty až do příchodu psovoda, který na pokyn rozhodčího opouští úkryt a vrací se ke psu. Pokud pes zůstává dále než 2 m od předmětu, je cvik anulován stejně jako v případě odebrání předmětu pomocníkem. Změna základní polohy psa během provádění cviku není chybou.

2. Průzkum terénu-přírodní terén, v jehož druhé části je ukryt pomocník. Pomocník (figurant) je vybaven měkčím ochranným rukávem, ochrannými kalhotami a vyzbrojen měkkým obuškem. Pes má vyběhnout na každou stranu nejméně 3x. Rozhodčí stanoví, na kterou stranu průzkum začne. Pes má průzkum provádět rychle a se zájmem. V terénu má prověřit možné úkryty. Pomalé provádění, bez zájmu, opakování povelů, tleskání, hvízdání apod. znamená ztrátu až 10 bodů. Jakmile pes označí úkryt pomocníka, jde psovod na pokyn rozhodčího asi 1m za psa a psovi velí „K noze“. Psa připne na vodítko a odchází na místo určené rozhodčím.

3. Ochrana psovoda Psovod se psem bez vodítka u nohy postupuje po určené trase, na které se již dříve ukryl figurant. Jakmile se psovod a pes dostanou do přímé blízkosti úkrytu, podnikne figurant na psovoda útok. Psovod může dát psovi povel k zákroku, sám však stojí na místě. Pes musí nebojácně zaútočit a zakousnout se do figuranta. Ten se jej snaží zastrašit nápřahy a dvěma doteky obuškem. Jakmile se figurant (na pokyn rozhodčího) zastaví, má jej pes na povel psovoda nebo samostatně pustit a dále střežit.