B Í L Ý Š V Ý C A R S K Ý O V Č Á K
H I S T O R I E P L E M E N E
Historie plemene od počátku do roku 1879
Bílá barva ovčáckých psů není dnešní novinkou, ale naopak je to původní prastaré zbarvení. Již starořímský statkář a spisovatel Columell (kolem roku 40 n.l.) žádal, aby pastýřští a ovčáčtí psi měli bílé zbarvení. A to z toho důvodu, aby byli zvláště za soumraku dobře rozpoznatelní a odlišní od vlků, kteří čas od času vpadli do stáda.
Historie v letech 1879 až 1968
První němečtí ovčáci, kteří se objevili na výstavách byli bílí. Byl to zejména pes Greif narozený 1879 v majetku barona von Knigge, který ho vystavoval v letech 1882 -1887 v Hannoveru. Jelikož Greif měl vzpřímené uši (což bylo v té době vzácností ) byl použit k dalšímu chovu. A tak se stalo že Greifova vlkošedá dcera Lene vrhla 1. ledna 1895 slavného psa Hektora Linkshreina, který byl jako první zapsán do plemenné knihy německých ovčáků. Tohoto psa později koupil Max von Stephanitze a přejmenoval ho na Horanda von Grafrath (takováto přejmenování v té době byla běžná).
Pro nás je důležité, že zakladatel moderního chovu německých ovčáků měl bílého dědečka a v prvních 15-ti letech čistokrevného chovu německých ovčáků z třiceti psů určených k chovu vzešlo 18 bílých potomků.
Bílí psi se zalíbili zejména rodu Habsburků, kteří je počali chovat a také císařský rod Hohenzollernů vlastnil tyto psy, kteří se hodili k bílým róbám dam a lipicánským koním. Na přelomu století pobývala na návštěvě u Habsburků mladá američanka Anne Tracy. Byla psy nadšená a rozhodla se je chovat. Přivezla do Ameriky několik bílých i barevných psů a v roce 1913 založila v Americe klub německých ovčáků. K velké popularitě tohoto plemene hodně přispěly filmy s RinTin-Tinem a později mezi první a druhou světovou válkou to byl film Bílý stín, ve kterém hrál hlavní roli bílý ovčák.
Jak v Americe, tak v Kanadě se začali chovat zvlášť bílí a zvlášť barevní ovčáci. Bílé linie byly tak známé a populární, že docházelo i k vývozům, zejména do Austrálie, Portorika a Mexika. Ovšem situace v Evropě nebyla pro bílé příznivě nakloněna. Chov bílých ovčáků začal pozbývat na vážnosti a počaly se na něho svádět všechny problémy v chovu. Po druhé světové válce byli bílí na výstavách důsledně diskvalifikováni. Chovatelé se za ně styděli a utráceli je hned po narození. V roce 1968 byla bílá barva vyňata ze standardu a uznána jako nepřípustná pro zbarvení německého ovčáka. Krátce nato také Amerika přistoupila na tuto úpravu standardu a bílí nemohli být nadále chováni. Američtí chovatelé bílých německých ovčáků se však nedali, založili své vlastní kluby a spolky a chovali tyto psy dál a vedli si své plemenné knihy. Vývoj plemene v letech 1970-1992
V roce 1970 přivezla paní Agáta Burch z Ameriky do švýcarska bílého německého ovčáka jménem Lobo. První pes, který se navrátil na domovský kontinent se narodil 5. března roku 1966, tedy ještě před tím než AKC uzavřel svou plemennou knihu bílým německým ovčákům. Měl tudíž uznávaný průkaz původu a byl zapsán do švýcarské plemenné knihy s poznámkou - zakázán k chovu. Lobo White Burch (viz obrázek vlevo) byl prvním bílým psem, který se po dlouhých letech vrátil zpět do rodné Evropy.
Paní Burch byla nadšená chovatelka psů a se svým Lobem složila řadu zkoušek a to i těch nejvyšších stupňů. O rok později ještě přivezla z Anglie fenu White Lilac of Blinkbonny. Protože pes i fena byli kvalitní jak v exteriéru, tak v povaze, rozhodla se pro jejich použití do chovu. 19. dubna roku 1973 se narodili tři psy a jedna fena. Ovšem zápis do plemenné knihy jim byl odepřen. Vrh byl zapsán do dodatkového registru. Paní Agáta ještě importovala fenu z Kalifornie White Beauty a odchovala na ni dva vrhy. Poté se odstěhovala zpět do Ameriky. Jejím pokračovatelem byl ve švýcarsku pan Kurt Kron, v Německu Martin Faustmann a zanedlouho i řada dalších chovatelů po celé Evropě. V osmdesátých až devadesátých letech minulého století bylo založeno mnoho spolků a klubů bílého ovčáka a mnoho dalších psů bylo importováno z Ameriky a Kanady.
Dnes už těžko zjistíme, kdo plemeno poprvé nazval americko - kanadský bílý ovčák, známý pod zkratkou AKBO (v Americe se až do uznání plemene jmenoval německý ovčák bílé barvy; vlastně dodnes se v zámoří o plemeni hovoří jako o bílém německém ovčákovi). Každopádně tento název se ujal a byl používán až do konce roku 2002, kdy bylo plemeno předběžně mezinárodně uznáno jako BERGER BLANC SUISSE - BBS- (bílý švýcarský ovčák, anglická zkratka WSS /D/ - White Swiss Shepherd /Dog/).
Další zlom pro bělouše znamenalo červencové mezinárodní zasedání v Paříži roku 2011, kdy byl bílý švýcarský ovčák definitivně a plně uznán jako právoplatné plemeno pro FCI. Přejmenování varianty srsti, ale hlavně snížení kohoutkové výšky u psů i fen o dva centimetry, si už ale představitelé mohli odpustit.
Zdroj: Klub bílého ovčáka
